Welššpringšpanělé na nácvicích ZV v Malešově

Opět jeden článek z mého archivu pro pamětníky. 
Na jaře roku 2009 pořádala sekce ASS v KCHLS akci, jejímž programem byla příprava mladých špringrů a jejich vůdců na úspěšné absolvování zkoušek vloh. Dějištěm byla honitba MS Roháč Malešov.
Já jsem byl na tuto akci pozván, abych zde po dva dny působil jako rozhodčí a vedl jednu skupinu slídičů při jejich výcviku. Na tuto akci byla přihlášena také řada majitelů welššpringrů se svými pejsky a fenkami a tak jsem pozvání rád přijal.
Níže uvedený článek jsem napsal po skončení akce, protože existovala dohoda mezi mnou a vedoucí sekce ASS, že ona napíše článek na web sekce ASS a já článek na web sekce WSS. Můj článek se však na webu sekce WSS nikdy neobjevil.
Možná udělá aspoň na chvíli někomu radost, když si můj článek v původním znění a v doprovodu původních fotografií přečte dnes s časovým odstupem několika let a bude moci u něj zavzpomínat na psy i na lidi.

V Ivančicích dne 22. srpna 2016
Zdeněk Šilberger

----------------------------------------------------------------------------------

Welššpringšpanělé na nácvicích ZV v Malešově

O víkendu 18. a 19. dubna 2009 se v honitbě Mysliveckého sdružení Roháč Malešov uskutečnila akce pořádaná sekcí ASS, která dostala název „Nácviky ZV“. Laskavostí hlavní organizátorky Mgr. Tydlitové bylo umožněno aby se mohli účastnit i vůdci s jinými plemeny slídičů než jenom ASS. Nejvyšší zastoupení mezi zúčastněnými měli však, z pochopitelných důvodů, právě špringři. Jak můžete vidět tak na sobotním nástupu bylo celkem 11 welššpringrů, cože je velmi potěšující počet. Mezi vůdci bylo několik zcela nových tváří což je určitě znakem toho, že naše plemeno získává nové obdivovatele.

Účastníci nácviků ZV v Malešově z řad welššpringršpanělů na sobotním nástupu – všichni čistí, psi i páníčkové

Sobotní program byl naplánován jako zkouška vloh nanečisto. Všichni účastníci byli rozděleni do čtyř skupin, každou z nich měl na starosti jeden rozhodčí z výkonu a zároveň k ní byl přidělen člen malešovického sdružení znalý místních poměrů. Skupinu číslo 1 vedla Mgr. Tydlitová, skupinu číslo 2 Ing. Pospíšilová, skupinu číslo 3 pan Benda a na mě zbyla skupina číslo 4. Po nástupu následoval odjezd do honitby. Ještě předtím jsem „svoji“ skupinu seznámil s tím co nás čeká a jakým způsobem mám v plánu s nimi během celého dne pracovat. Protože jsem měl ve skupině také vůdce, kteří ještě nikdy nebyli na žádných zkouškách z výkonu loveckých psů, seznámil jsem je krátce s platným ZŘ slídičů a zodpověděl několik dotazů.
Po příjezdu na místo v honitbě, které nám bylo určeno jsem nechal všechny vůdce vylosovat pořadí v jakém budou pracovat. Vlastní slídění psi absolvovali především v ozimé pšenici, která byla opravdu dobře zazvěřena hlavně zající a srnčí zvěří. Jak postupně porost vysychal tak zajíci stále méně „drželi“ a proto psi měli více možností pracovat na stopách než „vyšlápnout“ si zajíce na krátkou vzdálenost. Ve skupině, kterou jsem měl možnost posuzovat bylo celkem 5 WSS a 1 ASS, nejmladší byl šestiměsíční pejsek WSS Andy Avoir du Nez, který byl stejně nezkušený jako obě jeho vůdkyně, ale prokázal snahu a ta se také dočkala ocenění.

Hodnocení předvedených výkonů probíhalo jako na „opravdových“ zkouškách, jenom ta shovívavost byla z mojí strany větší než kdyby to bylo naostro. Vždy jsem se snažil vůdci přednést podrobné slovní zhodnocení práce a vysvětlit chyby, ale také zdůraznit úspěchy a pochválit za ně. Kromě hodnocení výkonů pejsků jsem však také prováděl hodnocení vůdců a to v 5-ti disciplínách:

• Slídění za psem
• Poslušnost a ovladatelnost vůdce
• Myslivecké ustrojení, vystupování a mluva
• Týmová spolupráce
• Celkový umělecký dojem

Veškeré známky jsem pečlivě zaznamenal do speciálně upravené soudcovské tabulky. Musím přiznat, že hodnocení vůdců mi dělalo daleko větší problémy, než hodnocení psů. I ostatní kolegové posuzující zbývající skupiny měli stejný pocit jak já. Zcela v souladu se sebechválou, která někdy páchne musím napsat, že za celou dobu nebyl podán žádný protest ale naopak se všichni velmi dobře bavili.

Vyhlášení sobotních výsledků zkoušek probíhalo zcela „nezkouškově“ u táboráku na kterém se opékaly připravené klobásy, které jsme zapíjeli pivem i vínem. Kromě řádně vyplněné soudcovské tabulky obdržel každý psí účastník ještě perníkového zajíce a jeho páníček originální pero. Sbor rozhodčích se také dohodl na udělení speciální ceny pro „objev roku“, kterou obdržela slečna Tereza Vacíková a její špringr Rony (Avennicus Tiferet), cena byla dotována velmi užitečným darem- nerezovou placatkou na kořalku.

Nedělní program zahájil pan Milan Benda velmi hezky připravenou instruktáží k výcviku aportu u loveckých slídičů. Všichni jsme měli možnost obdivovat výkony pětiměsíční fenky ass, která byla ve výcviku aportu 8 dnů a vysloužila si několikrát potlesk na otevřené scéně.

Práce v honitbě byla v neděli volnější z hlediska „zkouškového“ režimu a byla zaměřena především na to aby každý pejsek přišel do styku s drobnou zvěří a aby mohl naplno předvést své lovecké vlastnosti. Závěrečné koupání pak bylo odměnou a zároveň nutností zaměřenou na očistu psích účastníků.

Po celé dva dny vládla mezi všemi zúčastněnými naprosto skvělá atmosféra, debatovalo se o všem možném a všichni dohromady jsme si moc pěkně „poštěkali“. Velkou zásluhu na úspěchu nácviků měli také členové MS Roháč Malešov, kteří jednak pro ně poskytli svoji velmi kvalitně zazvěřenou honitbu a navíc se o nás celý víkend vzorně starali. Všem jim za to moc děkuji.

Na závěr mého článku bych chtěl poděkovat vedoucí sekce ASS Mgr. Tydlitové za energii, kterou věnovala přípravě i vlastní organizaci nácviků zkoušek vloh v letošním roce a doufám, že má v plánu připravit opakování v roce příštím. Všem majitelům mladých welššpringšpanělů bych pak doporučil aby zvážili účast na podobné akci. Kvalita malešovské honitby z hlediska zazvěření je na velmi vysoké úrovni což zaručuje, že každý slídič bude mít několikrát možnost pracovat jak v přímém kontaktu se zvěří tak na její stopě. Toto mohou ocenit zvláště vůdci z oblastí, kde není drobná zvěř tak početná, nebo vůdci z řad nemyslivecké veřejnosti.

Osobně jsem velmi rád, že jsem se nácviků v Malešově zúčastnil a to nejenom proto, že jsem tam mohl předvést naši nejmladší fenku WSS "Arwen" (Heda Jifex), ale také proto, že jsem chtěl pomoci méně zkušeným vůdcům s mladými psy na jejich nelehké a často velmi klikaté cestě k úspěšnému absolvování loveckého výcviku. Jak se mi to povedlo musí posoudit právě oni.


v Ivančicích dne 24. dubna 2009

Zdeněk Šilberger
vedoucí sekce WSS